V jednom kole

11. srpna 2011 v 19:04 | LittleMe |  LittleMe
Je to hrozné, ale mám pocit jako bych vůbec nic nestíhala. Dnes jsem si uvědomila, že za chvíli je po prázdninách a já jsem si je ještě nestihla ani pořádně užít! Je to tragédie. Připadám si jako bych se každý den tak nějak ztrácela v čase a byla v transu zhruba od 8 hodin ráno do 6 do večera, protože, fakt nevím, kam se ten čas vždycky poděje :D

Následující dny budou pracovně nabité, stejně jako dny předešlé. Zkoukla jsem pár nových filmů jako Kapitána Ameriku a ještě jeden film, co terď dávají v kině a na kterej si nemůžu vzpomenout :D

Moje paměť je děravá jako cedník. Děravější. Nepamatuju si co jsem dělala včera, nepamatuju si, co jsem dělala dneska ráno. Nevím co je za den, jaké je datum, kolik je hodin... Snažím se tu napsat, co jsem celý týden dělala a já si na to vůbec nevzpomínám! :D

Každopádně dnes jsem byla u Quanta, bylo to super, zítra jedu znova. Někdy v úterý nebo ve středu jsem byla bruslit a zvládla jsem jezdit celou 3/4 hodinu! A to jsem se jen polovičně ploužila! :D
Včera jsem si pošmákla na tagliate s kuřecím masem, špenátem a smetanou, bylo to naprosto boží, přežrala jsem se jako totální prase :D Když mě bylo tak líto nechat to na tom talíři... a stejně tam nakonec zbylo :-(

A zase se snažím posunout svůj zdravý životní styl na vyšší lvl. Kamarád mi dneska slíbil nějakej super jídelníček, po kterém půjdou kila dolů sama no to jsem zvědavá :D
 

Je to tam!

4. srpna 2011 v 10:22 | LittleMe |  LittleMe
Noční můra mých prázdnin je konečně za mnou! Bude ze mě řidič! Na podruhé se zadařilo. Ne sice mými schopnostmi, ale výměnou komisaře :D Byl zřejmě v tak dobrém rozmaru, že se rozhodl mi to dát i když jsem v podstatě těch chyb udělal víc než minule. Do poslední chvíle jsem si myslela, že jsem to opět projela! Ale on se z nějakého mě neznámého důvodu rozhodl, že mi to dá! Takový řidičák z milosti. Stále tomu nemůžu uvěřit. Když se mě ptal, jestli vím, kam si mám jít zařídit řidičák, myslela jsem, že je to nějaký krutý vtip, ale on to myslel vážně! :D Bylo to opravdu k neuvěření, měla jsem z toho opravdu na krajíčku.

Ještě pár dní se z toho budu klepat a pak mi to třeba konečně dojde a já se uklidním a budu v pohodě :D Ale zatím jsem rozklepaná jak ratlík. Opravdu jsem myslela, že jsem to projela, už uprotřed jízdy jsem propadla totálnímu zoufalství, protože jsem málem srazila jednoho cyklistu a komisař si bohužel všiml :D A pak jsem se zcela úspěšně nezvládla podívat na nerozlišené křižovatce doprava. Ne, že bych to nevěděla, že se mám podívat, ale já si té cesty v pravo normálně nevšimla. To už jsem myslela, že je opravdu konec. Veškerá moje pozitivní a doufající nálada byla tak úplně fuč.

Ale zřejmě jsem nakonec musela udělat něco opravdu dobře, protože mi to dal. Mé řidičské schopnosti zřejmě převážily nad občasným kiksem, nebo prostě nevím, nechápu, jak jsem to mohla dostat, ale to už je teď jedno. Mám to a jsem šťastná jak blecha.

Sportem ku trvalé invalidě

3. srpna 2011 v 13:12 | LittleMe |  Copak je to za vojáka
Už cca 2 týdny pěkně pravidělně sportuju, každý den něco. Kolo, běh, power plate,... Pár dní po tom, co jsem jezdila na Quantovi se samozřejmě ozvala třísla, klasika když sednete po půl roce na koňský hřbet. To by ještě bylo v pohodě, svaly přebolí, bolest se rozchodí, ale včera jsem byla běhat a au, au, kolena začínají zlobit. Všimla jsem si toho už dřív, ale to bylo jen jedno a sem tam v něm píchlo, ale včera mě začalo bolet i druhý a to první mě začalo bolet víc. Plus ty třísla je to hotová tragédie. Na vozíček tohleto :D

invalida

Dneska jsem se proto rozhodla nedobrovolně nesportovat. Což znamená, že jsem doma koušu se nudou a trpím. Ale co už. Ty kolena nejsou žádná sranda, nevím jestli jsem je nějak přetížila nebo něco, ale bolí, tak je pro dnešek nechám v klidu. Snad to nebude mít dlouhé trvání.

Jinak se lehce zpožďuji za svým běžeckým plánem, kvůli práci se mi to vždycky o pár dní posune, protože když mám odpolední směnu, tak běhat nechodím. Musela bych ráno a to není nic pro mě. Já potřebuju ráno jedině klid a velkou snídani :D
Ale není to tak, že bych v tom měla nějaké prodlevy velké to zase ne. Běhám pěkně pravidelně, alespoň 3x týdně :)
Teď startuju 4. týden, což je 4 min chůze, 4 min běhu 4x opakovat 4x týdně.
A myslím, že už to začíná trochu zabírat :) sice pořád běžím hodně pomalu, včera jak mě bolelo koleno tuplem, ale co se týká výdrže, myslím, že před měsícem bych ani ty 3 minuty nevydžela :D
 


Nesnáším mlaskouny!

3. srpna 2011 v 12:35 | LittleMe |  LittleMe
Dojíždění autobusem opravdu má své nevýhody, zvlášť, kdy si neprozřetelně sednete přímo před nějakýho dědu s protézou a on vám celou cestu mlaská za zády. Mlask, mlask, mlask, zabít zabít, zabít...
Poučení pro příště -> nesedat si před staré dědky v prostředcích hromadné dopravy.

Jinak zítra je můj velký den, mám závěrečky z autoškoly number 2 a tentokrát se na to velmi cítím. Dneska jsem měla cvičnou jízdu a neudělala jsem jedinou hrubou chybu! To se mi stalo poprvé :D Takže jsem na to po právu pyšná. Teď jenom, aby se ni to tak podařilo i zítra.

V neděli jsem čachrovala s aukrem, založila jsem si účet a objednala si helmu na koně. Ceny na aukru jsou opravdu velmi příjemné, koupit novou helmu za 800,- to je naprostá krása. Doufám, že jsem si dobře změřila hlavu a že mi padne :D
Včera mi došel na mail pozitivní komentář, že jsem bezproblémový zákazník, tak doufám, že je bezproblémový i prodejce :D Čekám, že dokonce týdně by balíček mohl dorazit :)

Já mám koně, vraný koně

31. července 2011 v 13:56 | LittleMe |  LittleMe
Tak včera jsem byla po dlouhé době opět vyysazena na koňský hřbet. Vůbec jsem netušila jak moc mi to chybělo. Dobře, trochu jsdem to tušila, ale s vědomím, že na koně už se asi už nikdy pomalu neposadíte, to prostě potlačíte. Tahle nabídka na ježdění jednoho koníka jménem Quant, přišla z čista jasna, absolutně nečekána.

Quant je hnědák jako hora, je mu 18 let, na což vůbec nevypadá a je to parádní vitální koník, i když se to snaží skrývat :D Je hodně tlačivý, ale na pobídky do klusu a cvalu reaguje perfektně a spolehlivě, před skoky nešticuje, skáče sám, já se jen vezu, bylo to super. Asi první kůň na kterém se mám možnost naučit pořádně skákat, ne že bych to potřebovala. Chci říct, jde mi spíš už jen o tu koňskouu společnost než o nějaké výkony, ale jinak samozřejmě jedině dobře pro mě, když se k tomu jednou za čas dostanu :)

Majitelku koně jsem příjemně překvapila, tím, že na tom koni opravdu něco svedu, čekala (nechááápu proč! :D), nějakýho dementa, co viděl koně pomalu jen na obrázku. Dobře pro mě, páč jsem alespoň zanechala velmi dobrý dojem xD

Quant vypadá hodně v poho a myslím, že bychom si mohli rozumět, tak snad nám ta spolupráce vydrží. Majitelka vypadá, že se mnou počítá a že by se jí to zamlouvalo, kdybych na něm jezdila, tak já doufám, že to vyjde. Už jsem si objednala i hlemu, tak by mělo! :D Moji poslední jsem totiž nechala na svém bývalém "pracovišti", jelikož už byla pramálo použitelná...

Navíc ta stáj je fakt pěkná, krásný boxy, nová jízdárna, teď se má stavět kryťák, bomba... a lidé, kterým bych se ráda vyhla už tam nejsou jupíí :D Takže mohlo by to být nakonec i docela idylický :D No, uvidíme jak se tam zabydlím :)


Party hard!

30. července 2011 v 13:38 | LittleMe |  LittleMe
Po nějaké době jsem včera opět vyrazila mezi lidi. A musím říct.. BOMBÁÁÁ! :D

Alkohol tekl proudem, všude okolo jen samí příjemní, mladí lidé :D Stihla jsem movie party, barbecue party a hardcore rozlučkovou párty, ještě ve čtyři ráno jsem neměla dost. Ale to už jsem cupitala domů, než po mě vyhlasí pátrání :D

Musím ale říct, že ten stav, který vás dostihne následujícího rána je opravdu vyčerpávající. Jsem toálně grogy pfuuuu. A to se mám dneska ještě předvést na koních, no nevím jestli udělám dobrý první dojem :D:-/

Áaaachich ouvej takovej sušák! Mám strašnou žízeň a přitom nemůžu pít, protože víc se toho do mě už nevejde! Alespoň, že mě nebolí hlava a žaludek se mi motá jen málo. Mohlo to být horší.. Mnohem :D

Po dokončení tohoto článku jdu do postele zkusit usnout na zbylou hodinku a snad mi to pomůže, jinak mi na toho koně budou muset přinést štafle xD

Nekomentuju

30. července 2011 v 13:27 | LittleMe |  Od cesty
Když už mi sem někdo zázrakem napíše komentář, tak bohužel nemůžu odpovědět, protože vůbec nejsem schopná odeslat koment. Naskočí mi zpráva "vyplněný součet je nesprávný". Jakej součet?? Nevšimla bych si, že bych něco sčítala xD

Jestli je to zas nějakej zkrat od blogu, tak doufám, že to rychle zmizí a jestli se tak bude dít dál, povězte mi prosím někdo, kdo půjdete kolem, co dělám špatně, protože jinak si přes ty komentáře moc nepokecáme :D

Grilovaček není nikdy dost

29. července 2011 v 10:59 | LittleMe |  LittleMe
Jsou prázdniny a já jsem snad od jejich začátku nebyla nikde kalit! To je samá práce, autoškola, práce... Nicméně dnes jsem byla pozvána na jednu grilovačku.. opět se samýmmi neznámými lidmi, co už jsem zvyklá :D I když z tohohle mám trochu obavy, nemůžu si sebou nikoho vzít, mám přijít jen já, společně se mnou tam bude jen jedna holka... jako nezvrtne se to v nějaký hromadný grupáč?? :D

Nakonec přemýšlím, že se mi vlastně vůbec nechce, ale budu to ignorovat xD Potřebuju se nějak společensky vyžít přece :) Stal se ze mě normální domácí valibuk a tomu říkám krize! Je potřeba tvrdě zasáhnout. Ale k trávě mě tam nikdo nedonutí pfůůj, humáč! I když bongo zní zajímavě :D

No nic přinesu jim alkohol a doufám, že mi za to dají najíst.. radši si vezmu brambůrky :D Maso se mi tentokrát brát nechce, musela bych ho teprve jet kupovat, potom nakládat, moc složité.

Ještě přemýšlím, jak moc budu pít, to víte, jak se teď dávám na ten zdravý styl života... alkohol do toho moc nezapadá xD A pravdou je, jak jsem celý měsíc nikde nebyla, tak jsem ani nic nepila... A taky musím vymyslet, kde budu spát :-/ Pžedpokládám, že nepojedu domů busem o půl 11.

Promyslím to v průběhu mého akčního dnešního spotování -> jdu bruslit a předtím si chci vyměnit kolečka, tak snad se zadaří :D

Repete

27. července 2011 v 10:35 | LittleMe |  LittleMe
Tak už mám termín opravné zkoušky z jízd. Ve čtvrtek 4.8. Ze svojí první zkoušky jsem ještě neřestala být nervozní, takže doufám, že mě to stihne přejít :D Mám v plánu přidat si další 2 cvičné jízdy. Běda jak se budou cukat! :-D Jsem z toho tak nervní až mě to nehorázně sere.
Představa, že to neudělám napodruhé je děsivá, budu zavrhnuta xD Přitom nejjednodušší postup jak to udělat je hodit se do klidu. Proooč mi to nejdeeee @_@

Je to přece úplně jednoduché, stačí objíždět auta alspoň z metrovým odstupem, nevjíždět do protisměru a brzdit až potom co dám blinkr, tomůžu zvládnout! Problém je, že kdykoli se zbavím jedněch chyb vloudí se mi tam nějaká jiná. Uuuu! Aaaaa! Já vůbec nepanikařím! x)

Neměla jsem přestávat chodit na to taichi, to by teď ze mě byla vyrovnaná osobnost a dokázala bych se sklidnit pomocí hlubokého dechu a pár základních pozic. Nebo jsem se měla stát jogínem, to by určitě taky fungovalo. Měla jsem meditovat! Teď si budu muset vystačit sama. Ooo jééé.


Slavný návrat?

26. července 2011 v 14:00 | LittleMe |  LittleMe
Nevím jestli jsem to tady kdy psala, ale ještě nedávno jsem byla zapálený fanda do koní. Moje teta má koně, ovšem teď už bydlí předaleko ode mě, takže toho přespříliš nevyužiju, nicméně jsem se od nich motala už odmala. V 11 nebo nějak tak jsem nastoupila do jezdeckého oddílu, kde jsem se seznamovala se všemi základy a pak i pokročilejšími věcmi jako skákání, drezura atp. Koně v oddílu -> naprostí chudáci, pracovali (a pracují stále) do úmoru a postupně se s každého z nich stává taková herka -> mouchy sežerte mě. Měla jsem tu čest s koněm stáhnutým z dostihů, z kterého se měl stát oddílový kůň. Pravda, osud vyřazených dostiháků není nikdy příliš růžový, ale tenhle dopadl opravdu špatně. Neměl potřebnou staminu, pro práci trvající kolem 4 hodin denně, (někdy si zkuste běhat v kuse 4 hodiny kolečka, standartní děnní práce pro koně na jízdárně je zhruba hodina) a za chvíli z něho byl sotva ploužící se stín a musel se dát pryč. Tak tam dopadl zhruba každý 4. kůň.

Taky jste se tam naučili spoustu zlozvyků. Okopávat koně, příliš se předklánět nebo zaklánět při nacválávání, špatné pobídky do klusu/cvalu (tam stačilo kopnout, proč se obtěžovat jinak), a tak dále.

Veskrze to popisuju negativně i když můj pohled na to už nění tak přísný a odsuzující jako když mi bylo 15. Naopak věřte nebo ne, vědět tehdy co vím dnes, snad bych tam i zůstala :) Koně mají opravdu velkou zátěž, ale snaží se jim to tam zpohodlnit jak jen to jde a pomalu nikde jinde taková možnost styku s koňmi není. Buď si pořídíte vlastního, nebo jezdíte u někoho soukromě, což vás většinou vyjde na solidní balík. Samozřejmě s některými se dá domluvit na tom, že si jízdy odpracujete. Těchto lidí, ale začíná být jako šafránu :) Navíc nepotkala jsem nikoho, kdo by bral začátečníky, zvlášť malé děti, neexistuje. Takže kam jinam než do oddílu, kde to sice nenastartujete svou hvězdnou kari=ru, ale who cares, pokud vám jde jen o to být s koňmi a lidmi, kteří je milují stejně jako vy :) Pak už je to na vás jakou si uděláte jezdeckou hodinu. Jestli budete okopávat koně jako balík slámy nebo se mu budete snažit porozumět a jezdit tak aby to pro vás i pro něj bylo pohodlné :)

Ale to jsem odbočila. Psala jsem, že jsem v oddíle nezůstala. Proč to. Jednoduše podle majitele ranče (jezdec hodný obdivu.. ne už tolik co se charakterové stránky týče), jsem měla talent a v oddíle jsem ho mrhala a kazili mě. Nevím kolik na tom bylo pravdy, jestli jsem kdy nějaký talent měla mám dojem, že kompletně zanikl. Nicméně tehdy jsem tomu věřila atoužila jsem ještě po nějaké te sportovní jezdecké kariéře. Viděla jsem se jako velký parkurový jezdec (3x sláva).
A tak když jsem si udělala v rámci oddílu licenci jezdce, okamžitě jsem prchla k onomu slavnému majiteli. Nemůžu říct jestli to byl dobrý nebo špatný nápad, teď když se nad tím zamyslím, víc jsem ztratila než získala. Začala jsem se starat o jednoho hřebce (tady začala dlouhá éra, starám se sama o koně :D), byl takové ošklivé káčatko, těžkopádný a neopracovaný. Spolu s jednou dívčinu jsme se pustili do jeho výcviku, obsedli ho a postupně s ním udělali mnoho práce. Když pod slupkou tupounkého oškliváka konečně začal prosvítat kůň přišel podraz. Do té doby kůň, kterým všichni pohrdali, nejvíce majitel a všichni ho měli jen za vypasené tele stanul ve středu jejich zájmu. Šup hup a koně najednou jezdil někdo úplně jiný. Nevím kdo víc soptil jestli já nebo moje spolujezdkyně Janča. Ani nám to nebylo oznámeno, prostě jsem jednou přišla do stáje pro koně a kůň nebyl. Holky z oddílu mi následně sdělili, že s ním jiná ženská vyjela s majitelem ranče ven. WTF?

Krátce nato jsem přešla k jiné trenérce. Začala jsem jezdit starého nadšeného parkuráka, který se dokázal tvářit totálně tupě a vzápetí s vámi zdrhnout do divočiny. Zároveň jsme se i přestěhovali na jiné místo, jelikož ranč na kterém jsme přebývali se měl rušit. Teď nevím jestli jsem na něm jezdila 1 nebo 2 roky, každopádně mu parkurovou kariéru to taky nevytrhlo. Nakonec jsem skončila i tady. Po zkušenostech se 3 trenéry musím říct, ať už říká kdo chce co chce, terenér a jezdec se nikdy nemůže rozejit v dobrém, jestliže odcházíte z toho důvodu, že jdete k jinému trenérovi nebo koni.

Já jsem se odešla starat hřebečka tamější stáje, který ačkoli se mi zprvu nelíbíl (byl dorezava a já nemám ráda ryzáky) si mě nakonec zcela získal. Obsedla jsem ho a začla s ním pracovat. Ovšem i když to z popisu může znít, že jsem světa znalá, setkala jsem se během 6 let z mnoha koňmi a umím si se vším poradit, nakonec jsem neměla sílu dotáhnout to dokonce. Zabránilo mi v tom hned několik věcí. Zaprvé ta stáj nebyla vybavena ždnou jízdárnou, jezdilo se ve výběhu. Zapršelo a nemělo cenu tam jezdit. Přes zimu jste se tam mohli jezdit tak leda dívat, protože sníh byl buď příliš vysoký nebo na povrchu zamrzlý (tloušťka ledu 1-2cm, poněkud ostré při prošlápnutí). Začli jste na podzim obsedat a na jaře jste mohli znovu, protože jste 3 zimní měsíce mohli tak akorát vodit. Můj zlatoušek byl velice inteligentní, pracovalo se s ním báječně, nedělal problémy, myslím, že mě měl rád a snažil se mi být po vůli. Jednu mouchu ale měl. Byl velice lekavý. Proto mě ani nenapadlo s ním přes zimu jezdit ven, bohužel byl Artie (toť jeho jméno) časovaná bomba. Jestli měl z něčeho hysterák, tak motorová vozidla a psy. A jestli jsem já měla z něčeho hysterák, tak z toho, že se mu něco stane.

Když se kůň splaší utíká hlava nehlava nejlépe směrem k domovu, tam kde to zná a ví, že je v bezpečí. Artie utíkal výhradně do silnice a pokud mu zaprdelí jelo auto okamžitě začal couvat do středu vozovky, na zadní, smrt v očích. Takže pomalu jsme začínali být hysteričtí oba :D Nejhorší bylo, že tomu koni neměl kdo jít příkladem. Vzhledem k tomu, že ve stáji se nadále nacházeli jen samé klisny a jeden mladší stále neosedlaný hřebec.

Nakonec jsem to vzdala. Asi můj největší fail. Ještě teď mi to trhá srdce, protože ten kůň byl úžasný. Neskutečně inteligentní, přátelský, snaživý, vytvořili jsme si spolu vcelku vztah. Vždycky na moje zavolání s řehtáním přibíhal, respektoval mě a já jeho. Jenomže poraďte si s hřebcem, který 7 let neviděl nic jiného než výběh a přilehlá pole a v 5 letech ho srazilo auto. Je jasné, že pak šílí, ale kdo jsem já, abych tomu dokázala zabránit. Člověku nějakou chvíli trvá než si uvědomí, že na něco nemá, ale nakonec na to přijde :)

Parkrát jsem si poté byla zajezdit ještě v jiné stáji, ale tam už to nebylo ono. Natolik jsem si zvykla na práci s koněm ze země a na komunikaci ve stáji apod., než se vyšvihnete do sedla, že to najednou bylo strašně divné a nezáživné, když vám vytáhnou koně vy ho jenom šupem nasedláte a jdete jezdit. Na neznámém koni, ke kterému nemáte žádný vztah a on nemá žádný vztah k vám. Tak nějak už mě to netankovalo :)

Takže touhle dobou jsem nejezdila už cca půl roku. Neprodloužila jsem si ani licenci, takže mi pravděpodobně propadne, což mě asi ani nevadí, vzhledem k tomu, že ji zřejmě nikdy nevyužiju a nikdy jsem si ani nemyslela, že jsem si ji zasloužila.

Ale i tak mi koně někde v koutku chybí. jednou bych si chtěla pořídit vlastního koníka. A už teď vím, že to určitě nebude ryzák a už vůbec ne hřebec (i ten nejmilejší hřebec z nejmilejších se po zavětření klisny stává nevypočitatelným). Brala bych nějakého pěkného milého valáška :)

A dnes najednou koukám na fbook a od své staré známé dostávám nabídku na ježdění nějakého staršího pohodového koníka jménem Quant. To jméno je mi povědomé, ale možná je to tím, že Quant se jmenuje každý 10. kůň xD nebo nějak podobně.

Takže přemýšlím... že by slavný návrat? :))

Kam dál